Pane doktore, co vedlo k rozhodnutí provést tento výzkum?
Naprostá většina pacientů se po pobytu u nás cítí zdravotně lépe. Odpůrci lázeňské léčby však zastávají názor, že jde jen o subjektivní dobrý pocit, který je vyvolaný relaxací a tím, že dotyčný klient je zbaven denních starostí o práci či o rodinu. Tedy tím, že zde nejsou lidé vystaveni takovému stresu, jako v běžném životě.Že se pacienti po pobytu u nás cítí lépe, víme jak? Svěřují se vám?
Jednak o tom samozřejmě s námi lékaři mluví, ale používáme také takzvané Knoblochovy dotazníky se čtyřstupňovým hodnocením. Ty ukazují, že výsledky subjektivního zlepšení jsou na konci lázeňské léčby v procentech dlouhodobě téměř shodné a statisticky stabilní v řádu tisíců odléčených klientů. Dotazníky používáme již 20 let.Loňským výzkum ale dotazníkový nebyl, zdraví pacientů jste vědecky zkoumali.
Ano, měřili jsme jim v krvi hladinu hormonů, ovlivňujících centrální nervovou soustavu, a také množství homocysteinu.Co jste zjistili?
Mozek produkuje celou řadu steroidních hormonů, které se nazývají neurosteroidy. Nejznámějším představitelem pozitivního ovlivnění mozku je allopregnanolon, který navozuje pocit radosti a štěstí. My jsme zjistili, že hladina tohoto hormonu stoupla během léčby v jesenických lázních celkem o 44,5 %.Co to znamená?
Účinky allopregnanolonu jsou podobné benzodiazepinům, což jsou léky proti úzkosti, nejistotě, strachu a vnitřnímu neklidu. Naši pacienti se tak dokáží s těmito pocity během lázní a po nich vypořádat přirozenějším způsobem, bez léků.Měřili jste i další látky, jaké byly výsledky u nich?
Dalším významným hormonem je dehydroepiandrosteron (DHEA). Tento hormon se lidově nazývá „hormon mládí“, protože má vliv na celkovou stimulaci organizmu, zbystření mysli a pozitivní myšlení. Jeho hladina v Jeseníku stoupla lidem o téměř 17 %. Zvýšení hladin allopregnanolonu a DHEA v mozku vede k intenzivnější činnosti nervových buněk a zlepšení paměti včetně pozitivního vlivu na nástup případné demence.
Na zlepšení zdravotního stavu klientů lázní mělo vliv i zvýšení hladiny serotoninu. O jeho blahodárnosti není potřeba se šířit. Jedná se o takzvaný „hormon štěstí“, který produkuje mozek. Pokud je tato produkce dostatečná, cítí se člověk spokojený, bezstarostný, má dobrou náladu. Pokud dojde ke snížení produkce serotoninu, zhorší se nálada, objeví se úzkosti a napětí, strach z budoucnosti, nejistota a podobně. Studie potvrdila, že léčení v jesenických lázních vedlo k vzestupu hladiny serotoninu o více než 23%.
























































https://www.izpravy.com/zpravy/
Comments are closed.