Zejména v anglicky mluvících zemích, jako je USA nebo Austrálie, je gap year běžnou záležitostí a studenti jsou v něm mnohdy i podporováni. U nás tak běžný není, ale i tak se s ním můžete setkat čím dál tím častěji. O co se ale vlastně jedná?
Přestávka mezi dvěma školami
Oficiálně se pojem gap year používá pro situaci, kdy si student udělá roční přestávku mezi dokončením střední školy a nástupem na vysokou. Během tohoto roku „volna“ student pracuje, cestuje, věnuje se dobrovolnictví nebo se jinak vzdělává. V přeneseném významu už se s pojmem gap year můžete setkat i pro časovou mezeru mezi bakalářským a magisterským studiem nebo třeba mezi dokončením studií a nástupem do práce. Někteří si třeba gap year prodlouží třeba i na dva až na tři roky nebo se zpět ke studiu nevrátí vůbec.
Jaké má gap year výhody?
Většina lidí, kteří si gap year udělali, tohoto rozhodnutí nelitují. Při cestování objevíte svět, naučíte se cizí jazyk nebo se pocvičíte v tom, který už ovládáte. Možná získáte i nějakou položku do životopisu, která se vám bude hodit při nástupu na trh práce. Největší přínos je ale asi psychologický a co se týče osobního rozvoje. V rámci roku volna se naučíte toleranci, srovnáte si priority, trochu se osamostatníte a získáte jiný pohled na svět. Možná také objevte sami sebe a budete se moci lépe rozhodnout, jaké další směřování je pro vás vhodné.
Možná úskalí
Je tedy něco, na co si dát pozor? Samozřejmě, gap year není pro každého. Je potřeba se zamyslet, jestli vám rok v cizině bude opravdu vyhovovat. Také si dejte pozor, abyste přes všechny ty zážitky a cestování měli dost času na objevování sama sebe a toho, co byste si v životě přáli. Největším problémem ale asi budou finance. Pokud vás nebude podporovat rodina, je vhodné spojit cestování s prací nebo dobrovolnictvím, kde většinou pomáháte za pobyt, stravu a někdy i malé kapesné. Zkrátka, vše se dá vyřešit, a když už se pro gap year rozhodnete, je jen na vás, jaký si ho uděláte.
